Národní park Kornati - výlet lodí
Národní park Kornati byl vyhlášen v r. 1980 a zaujímá plochu 223 km2 souše a vodní hladiny, tedy převážnou část Kornatských ostrovů (bez ostrovní skupiny kolem ostrovů Žut a Sit). Každý návštěvník musí zaplatit vstupné do národního parku, platí se i další aktivity. Správa národního parku Kornati má sídlo v Murteru na stejnojmenném ostrově při pobřeží.
Pro naprostý nedostatek pitné vody neposkytují možnost stálého osídlení. Do 18. stol. tu však bylo několik rybářských osad. Dodnes zůstalo jen pár starých, občas používaných stavební, některá z nich byla upravena v jednoduchá pohostinská zařízení (domky pro robinzonský pobyt sportovních rybářů a potápěčů), některá se používají pro pikniky, při nichž se připravují rybí speciality.
Na některých ostrovech a dokonce i v moři jsou vidět pozůstatky římských sídel, např. v mělkém průlivu Mala Proversa mezi ostrovy Dugi otok a Katina jsou ve vodě dobře viditelné trosky veliké římské stavby z 1. - 2. stol., která v římské době stála na pevnině. Sousedním průlivem Vela Proversa prochází hranice národního parku.
|
Kornatské ostrovy, jachtařský přístav Marina Piškera
|
Protože některé ostrovy jsou díky členitosti a chráněným zátokám vynikajícími přístavy nebo kotvišti, byly před staletími používány piráty. Za druhé světové války sloužily jako úkryt partyzánům, na ostrově Piškera (dříve Jadro) ve stejnojmenné zátoce byla ve starém kostelíku ze 16. stol. partyzánská nemocnice (dnes je tam pomníček).
V letních měsících přijíždějí na některé z Kornatů majitelé zdejší půdy, jimž jsou převážně obyvatelé z ostrova Murter a přivážejí sem své ovce na letní, byť dost chudou pastvu. Ovce tu zůstávají bez dozoru po celé léto. Na některých ostrovech, kde jsou nevelká polje s červenicí, pěstují jejich majitelé vinnou révu, olivovníky, fíkovníky a někdy i zeleninu. Na několika místech jsou malé háje přímořských borovic, např. v zátoce Statival.
Zajímavou slavností na Kornatských ostrovech je procesí na loďkách a člunech k Panně Marii z Taracu. Tento mariánský kostelík stojí v Podtarackém zálivu na ostrově Kornat, na jeho jihozápadním pobřeží. Obyvatelé Murteru, ale i jiných ostrovů, sem po staletí směřují vždy 1. července na svých lodích a člunech na pouť k P. Marii z Taracu, aby ji poprosili o požehnání. Nejen z Murteru, ale i z celého dalekého okolí plují poutníci k ostrovu, mezi nimi bývá i dost turistů. Slavnost je totiž přehlídkou krásných lidových krojů, korouhví bratrstev i slavnostních rouch kněží. Slavnost vrcholí bohoslužbou před kostelem a požehnáním všem přítomným. Dávají si tu dostaveníčko i jachtaři, ale ti si musejí pospíšit, jinak bývají všechna kotviště beznadějně obsazená.
Kornati jsou rájem pro jachtaře. Jsou zde dvě jachtařské základny, a to ACI Marina Piškera na ostrově Vela Panitula (v národním parku) a ACI Marina Žut (mimo hranice národního parku).
|
|
Vody kolem Kornatů prosluly jako bohatá loviště ryb, hlavonožců a jiných mořských živočichů.
Vyhlášená potápěčská lokalita je u ostrova Rašip.
Na Kornati se podnikají krátké jednodenní výlety lodí, které organizují chorvatské cestovní agentury a kanceláře. Hlavními východisky plaveb na Kornatské ostrovy jsou obce a letoviska na ostrovech Murter, Dugi otok, Ugljan a Pašman a část severodalmatských letovisek. V poslední době jsou oblíbené tzv. robinzonské pobyty. Novodobí robinzoni, ubytovaní v rekonstruovaných původních rybářských a pasteveckých domcích, se tu daleko od civilizace nerušeně věnují odpočinku a svým zálibám v okolním moři, především potápění a podmořskému rybolovu.
zdroj: www.chorvatsko.cz

